Pozdrav z fronty - Daniel Landa

Je nбdhernej veиer,
tak zaинnбm psбt
a vнno mi dodalo sil.
Bщh mi byl svмdkem,
kdyћ mмl jsem tм rбd,
to tenkrбt snad jeљtм byl.
Tvэ dopisy vљechny
jsem tнsнckrбt иet,
v nich stбlo jak v tvэm klнnu spнm.
Vљak s poslednнm volnem se roztшнљtil svмt,
v nмmћ nikdy tм neopustнm.
Pak u vlaku ty, cizн ћena,
Promiт mi, ћe jsem ti lhal,
jeљtм teп slyљнm tм touћebnм stйnat,
tu tvoji fotku jsem roztrhal.
Uћ nepшнdu nikdy tou pмљinou k vбm,
vнљ jб jsem teп tady, ty tam.
U dнry v blбtм se sбm sebe ptбm
a sбm si i odpovнdбm.
Proи u vlaku jste stбly, na mм
jste se smбly, ty a moje mбma
starљн cizн dбma,
dмtskej pokoj k smнchu,
poveиeшнm v tichu, rozhovory vбznou
vћdy? mбm duљi prбzdnou.
Vzpomнnky jen bolн a? uћ na cokoliv,
ztracenej je klни, uћ abych byl pryи.
Zpбtky se chci vrбtit, ne se tady ztratit,
fronta zpбtky lбkб domov pro vojбka.
Kdyћ zemм je rozrytб polibky dмl
a hvнzdбnн protнnб vzduch.
Pнљe ti kacнш, co do pekla chtмl,
pro mбmenн barevnejch stuh.
Pro tenhle okamћik nemщћu lhбt
a utнkat jak malej kluk.
A? jinej zabuљн u vaљich vrat,
mм uhranul polnice zvuk.
Kdyћ zatroubн nбm k boji,
tak to za to stojн.
Nenбvist je lбska, kolem zemм praskб.
Plameny se majн, kdyћ si s nбma hrajн.
Pak nastane klid a my snad mщћem jнt.
Kaћdej do svэ dнry, bez boha a vнry,
z uљlбpnutejch brancщ zbyla banda kancщ.
Tak se teda mмj a nмco si pшej,
neћ se nebe zшнtн a tak skonин ћitн.
A tak posнlбm ti pozdrav z fronty,
oheт uћ pшestбvб hшбt.
Vнno je silnэ
a teplouиkэ stшнlny pшijmou mм s lбskou,
aћ odejdu spбt.